Endokanabinoidní systém - klíč k pochopení léčebných účinků konopí

Endokanabinoidní systém je souhrnný název pro jeden z důležitých řídicích systémů, který se nachází v těle člověka i zvířat. Účastní se kontroly velkého množství přirozených biologických funkcí, jako například tělesné pohyby, paměť, chuť k jídlu nebo udržování stálosti vnitřního prostředí. O existenci tohoto systému se hovoří zhruba od druhé poloviny devadesátých let 20. století a jeho popisu předcházela řada významných objevů v oblasti kanabinoidních látek (viz dále).

Zastavme se na chvíli u slov „endokanabinoid“ nebo „endokanabinoidní“. Ta mohou na první pohled působit poněkud příliš odborně nebo krkolomně, ale nenechme se odradit - pro pochopení toho, jak funguje „konopná medicína“ je to zcela zásadní. Skutečnost je v podstatě velmi jednoduchá a přehledná. Část pojmenování „kanabinoid“ velmi úzce souvisí právě s rostlinou konopí. Latinský název pro konopí je Cannabis a výraz „kanabinoid“ označuje, že se jedná o nějakou látku, která se v konopí buď přímo nachází, nebo je jí přinejmenším velmi podobná. Řecká předpona „endo“ nám potom říká, že se jedná o látku tělu vlastní, která je v něm vytvářena. Celý výraz „endokanabinoid“ tedy bude sloužit k popisu látek, které se přirozeně tvoří v našem těle, přestože jsou nám původně celou řadu let známy z přírody z těla konopných rostlin.

Endokanabinoidy (endogenní kanabinoidy) představují jednu ze tří skupin kanabinoidů. Kanabinoidy obsažené v konopí se označují jako rostlinné kanabinoidy (fytokanabioidy) a konečně, existuje ještě třetí skupina - kanabinoidy vytvořené uměle (tedy syntetické kanabinoidy), zejména pro výzkumné účely, nicméně ukazuje se, že i některé z nich mohou mít léčebné účinky. První endokanabinoid byl izolován z mozku prasete v roce 1992 na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a je třeba zmínit, že velkou zásluhu na tomto přelomovém objevu má český vědec Lumír Ondřej Hanuš. Tato látka byla nazvána anandamid, což je slovo pocházející ze sanskrtu, kde výraz „ananda“ znamená „blaženost“ či „dokonalé štěstí. S postupem času byly popsány i některé endokanabinoidy další.

Endokanabinoidní systém se kromě endokanabinoidů skládá ještě z kanabinoidních receptorů a enzymů. Receptor je obvykle nějaká bílkovina, nacházející se nejčastěji na povrchu buněčné membrány a na tuto bílkovinu se naváže příslušná látka (v tomto případě endokanabinoid). Receptor bychom si tedy mohli představit jako přijímač, který zachytí signál endokanabinoidu, pro organizmus ho zesílí a tím dojde k tomu, že tělo zareaguje odpovídající reakcí (například dojde k útlumu vnímání bolesti).

V současné době se popisují dva základní typy receptorů, na které se endokanabinoidy vážou. První z nich (označovaný jako CB1) se nachází hlavně v mozku, zatímco druhý typ (označovaný jako CB2) nalezneme zejména na buňkách imunitního systému. První typ receptorů je odpovědný za často diskutované „omamné“ účinky kanabinoidů. Kromě těchto základních dvou typů bylo v poslední době popsáno několik dalších receptorů spojených s funkcí kanabinoidů, výše uvedené dva jsou však z hlediska funkce nejdůležitější a jsou prozkoumány nejlépe.

Poslední součástí endokanabinoidního systému jsou enzymy, které se v těle účastní tvorby nebo rozkladu endogenních kanabinoidů. Poměrně dobře popsaný je enzym s odborným názvem amidhydroláza mastných kyselin (FAAH) a dále monoacylglycerolipáza (MAGL).  

Prvotní účinek endokanabinoidů způsobí zejména útlum uvolňování dvou důležitých neuropřenašečů v mozku - kyseliny gama-aminomáselné (GABA) a glutamátu. GABA je hlavní tlumivý neuropřenašeč, zatímco glutamát je hlavní neuropřenašeč s budivými účinky (vyvolávající podráždění nervu). Objevuje se však i celá řada dalších reakcí, které již mohou mít léčivý účinek.

Zapojení endokanabinoidního systému do fungování těla je známé z fyziologických i patologických dějů. Systém typicky ovlivňuje imunitu, funkci oběhového aparátu, plodnost, účastní se kontroly příjmu potravy, upravuje vnímání bolesti, ale má i mnoho dalších funkcí; jinými slovy - jeho účinky jsou velmi komplexní.

Pochopení funkce endokanabinoidního systému je nezbytné pro správné porozumění možnému léčebnému využití konopných látek. Z medicínského hlediska je důležité, že ovlivnění endokanabinoidního systému v sobě skrývá obrovský léčebný potenciál. V současné době je zřejmé, že přes endokanabinoidní systém je možné pozitivně ovlivnit řadu chorobných dějů v lidském i zvířecím těle. V praktickém využití stojí momentálně v popředí léčba chronické, jinými prostředky neutišitelné bolesti nádorového i nenádorového původu a léčba křečí při roztroušené skleróze, které nelze utlumit jinou léčbou. Nicméně, výsledky z pokusných studií naznačují velký potenciál ovlivnění endokanabinoidního systému i u mnoha dalších onemocnění, symptomů a poruch. Hovoří se o tom, že až se podaří odkrýt a prozkoumat jeho další vlastnosti, bude to mít pro léčebné ovlivnění některých onemocnění význam srovnatelný s objevem antibiotik.

Použitá literatura:

Alexander SPH, Benson HE, Faccenda E, Pawson AJ, Sharman JL, Spedding M, Peters JA, Harmar AJ, CGTP Collaborators (2013): The concise guide to pharmacology 2013/14: G protein-coupled receptors. British Journal of Pharmacology 170, 1459–1581.

Battista N, Di Tommaso M, Bari M, Maccarrone M (2012): The endocannabinoid system: an overview. Frontiers in Behavioral Neuroscience, 6, DOI: 10.3389/fnbeh.2012.00009.

Devane WA, Hanus L, Breuer A, Pertwee RG, Stevenson LA, Griffin G, Gibson D, Mandelbaum A, Etinger A, Mechoulam R (1992): Isolation and structure of a brain constituent that binds to the cannabinoid receptor. Science 258, 1946–1949.

Grotenhermen F, Muller-Vahl K (2012): The therapeutic potential of cannabis and cannabinoids. Deutsches Arzteblatt International 109, 495–501.

Hanus L, Abu-Lafi S, Fride E, Breuer A, Vogel Z, Shalev DE, Kustanovich I, Mechoulam R (2001): 2-Arachidonyl glyceryl ether, an endogenous agonist of the cannabinoid CB1 receptor. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 98, 3662–3665.

Miller LK, Devi LA (2011): The highs and lows of cannabinoid receptor expression in disease: mechanisms and their therapeutic implications. Pharmacological Reviews 63, 461–470.

Muccioli GG (2010): Endocannabinoid biosynthesis and inactivation, from simple to complex. Drug Discovery Today 15, 474–483.

Pertwee RG (1997): Pharmacology of cannabinoid CB1 and CB2 receptors. Pharmacology and Therapeutics 74, 129–180.

Svizenska I, Dubovy P, Sulcova A (2008): Cannabinoid receptors 1 and 2 (CB1 and CB2), their distribution, ligands and functional involvement in nervous system structures – A short review. Pharmacology Biochemistry and Behavior 90, 501–511.

Obrázek:

Neuroscientist. Author manuscript; available in PMC 2016 Apr 1.

Published in final edited form as: Neuroscientist. 2015 Apr; 21(2): 152–168.

Published online 2014 Feb 25. doi: 10.1177/1073858414524632

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.